Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur je součástí Národního muzea. Představuje jednu z nejvýznamnějších českých institucí, která uchovává mimoevropské etnografické sbírky a představuje široké veřejnosti život a kulturu mimoevropských národů. Širokou veřejností je zároveň vnímáno též jako muzeum českého cestovatelství a především pro unikátní knihovní a archivní sbírky i jako jedna z nejvýznamnějších institucí, v níž jsou uloženy prameny k dějinám českého vystěhovalectví a krajanství.

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur je součástí Národního muzea. Představuje jednu z nejvýznamnějších českých institucí, která uchovává mimoevropské etnografické sbírky a představuje široké veřejnosti život a kulturu mimoevropských národů. Širokou veřejností je zároveň vnímáno též jako muzeum českého cestovatelství a především pro unikátní knihovní a archivní sbírky i jako jedna z nejvýznamnějších institucí, v níž jsou uloženy prameny k dějinám českého vystěhovalectví a krajanství.

Muzeum založil v sedmdesátých letech 19. století Vojta Náprstek a zamýšlel je původně jako průmyslové muzeum, které mělo seznamovat veřejnost s technickými novinkami. Myšlenka založit takto zaměřené muzeum však je ještě starší... Obrázek Národní muzeum - Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
Národní muzeum - Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur

V roce 1861 referoval na dýchánku u Vojty Náprstka Dr. Antonín Frič o své studijní cestě do Londýna, kde jej zaujalo průmyslové muzeum v Kensingtonu. Začátkem léta následujícího roku se pak vydala skupina českých vlastenců v čele s Dr. Františkem Ladislavem Riegrem na poznávací cestu do Londýna. Cílem byla Světová výstava, ovšem kromě její návštěvy si každý ze zmíněné skupiny stanovil ještě další úkol. Vojta Náprstek, jako reprezentant Průmyslové jednoty si všímal průmyslové výroby a jejího případného využití v českém prostředí.

Jedním z důsledků jejich londýnské cesty bylo rozhodnutí založit v Praze po vzoru Kensingtonského muzea průmyslové muzeum, které se mělo stát součástí Muzea království Českého. Rieger tehdy navrhl, aby se uspořádala mezi delegáty sbírka na nákup prvních exponátů. Náprstek nakupoval učební pomůcky, ale také jednoduché strojky pro domácnost, které měly v Praze posloužit jako podnět k řemeslnému napodobení. Obrázek Vojta a Josefa Náprstkovi
Vojta a Josefa Náprstkovi

Po návratu do Prahy se zjistilo, že v muzeu se o založení průmyslového muzea neuvažuje, neboť tehdy převládl názor, že má sloužit především přírodovědeckým sbírkám. Předměty z londýnské cesty se proto Náprstek s Fričem rozhodli vystavit na soukromé výstavě. Pronajali si prostory na Střeleckém ostrově a 1. listopadu 1862 zde byla otevřena 1. Průmyslová výstava. Výstava, ale také doprovodné přednášky obou protagonistů se setkaly s velkým zájmem veřejnosti a o rok později proto úspěšnou výstavu na stejném místě zopakovali. Nyní ovšem k londýnské sbírce ještě Náprstkem zakoupené exponáty v Kodani a Hamburku, různé dary a zápůjčky českých krajanů v Americe a produkty domácích firem a celkový počet vystavených předmětů přesáhl čtyři tisíce.

Zároveň již od první průmyslové výstavy probíhala jednání přípravného výboru pro ustavení spolku pro zbudování muzea. Ovšem vinou průtahů policejních a ministerských úřadů bohužel k oficiálnímu ustavení nedošlo. Po skončení výstav proto byly exponáty uskladněny v domě Náprstkovy matky Anny Fingerhutové. Tehdy již bylo zřejmé, že má-li muzeum skutečně vzniknout, musí je založit soukromá osoba… Obrázek Dům U Halánků
Dům U Halánků

Muzeum bylo tedy nakonec založeno až zásluhou štědrého odkazu Náprstkovy matky Anny Fingerhutové v roce 1873. O rok později se otevřelo veřejnosti v provizorních prostorách domu U Halánků pod názvem České průmyslové muzeum. K původním technickým strojkům se časem přidávaly dary od různých cestovatelů i Čechů žijících v zahraničí.

Zejména díky darům našich cestovatelů začaly postupně převažovat etnografické exponáty, které byly vystavovány především pro srovnání, a také jako doklad či ilustrace všeobecného pokroku. V letech 1876–1887 byla postavena nová muzejní budova, která ovšem pro svůj relativně malý objem nezajišťovala důstojné uložení všech sbírek. Teprve po Náprstkově smrti, zásluhou jeho ženy Josefy, došlo k přístavbě výstavní budovy, kterou se prostorové problémy na čas vyřešily. Obrázek Pohled na průmyslové sbírky
Pohled na průmyslové sbírky
Obrázek Pohled na etnogragfické sbírky
Pohled na etnogragfické sbírky

V roce 1931 bylo muzeum zestátněno a přijalo název Náprstkovo muzeum všeobecného národopisu. Vše, co souviselo s technikou, se během první poloviny 20. století předalo do Národního technického muzea a Náprstkovo muzeum se stalo muzeem orientovaným výhradně na mimoevropské kultury. Obrázek Náprstkovo muzeum po zestátnění
Náprstkovo muzeum po zestátnění

Kontakt:

Národní muzeum – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur

Betlémské náměstí 1
Praha 1
110 00
Tel. 224497501

Ředitelka Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur:

PhDr. Eva Dittertová
Email: eva_dittertova@nm.cz
Tel.: 224 497 528

Sekretariát ředitelství Náprstova muzea asijských, afrických a amerických kultur:

Bc. Michala Drahovzalová
E-mail: michala_drahovzalova@nm.cz
Tel.: 224 497 501
http://www.nm.cz/Organizacni-struktura/Organizacni-struktura-NM/Naprstkovo-muzeum-asijskych-africkych-a-americkych-kultur-1/