Fotosbírka (etnografie)



Historie fotosbírky Náprstkova muzea není oproti ostatním sbírkám tohoto muzea příliš dlouhá. Sahá k r. 1951, kdy byla založena přírůstková kniha pomocného materiálu. Fotografie, které se do muzea dostávaly různými cestami, nebyly zařazovány do jednotlivých sbírek, ale byly zapisovány zvlášť jako tzv. pomocný materiál. Teprve později byly vybrány a inventovány fotografie týkající se Afriky. Tento postup pak byl použit i pro fotografický materiál z ostatních oblastí.

Fotosbírka je dělena jak podle typu fotografického materiálu, tak geograficky. Ze signatury se tedy dá okamžitě vyčíst, o jaký druh materiálu se jedná a z jaké je oblasti. Sbírka obsahuje nejen pozitivy, ale také skleněné a celuloidové negativy a diapozitivy. Tento materiál je rozdělen na oblast Afriky, Ameriky, Asie, Austrálie a Oceánie. Pokud je zde uložen fotografický materiál z Evropy, pak jde o snímky, které nějakým způsobem reflektují mimoevropské skutečnosti. Bedřich Machulka: Muži při práci v kovárně, Šilukové, Súdán, 1927, celuloidový, negativ, fond B. Machulky, Af I 1772
Bedřich Machulka: Muži při práci v kovárně, Šilukové, Súdán, 1927, celuloidový, negativ, fond B. Machulky, Af I 1772

Nejčastěji zastoupeným tématem je architektura ve všech svých podobách. Jsou zde zachyceny městské obytné čtvrti i vesnické chýše, hospodářské a technické stavby, vojenské pevnosti, výstavné paláce i hrobky, chrámy a svatyně všech náboženství. Další snímky představují různé typy krajiny, druhy rostlin a zvířat a s tím související různé práce zemědělské. Lidské činnosti všeho druhu je také věnována značná část snímků – od již zmíněných zemědělských prací přes získávání surovin, rozličné práce řemeslnické a práce v domácnosti až po prodej a výměnu zboží, ale také činnostem zábavným a duchovním (tanec, zpěv, hudba, hry, obřady, léčení).

Další rozsáhlá tematická skupina zachycuje lidské tváře a vše, co člověk bezprostředně potřebuje a používá - oděv, obuv, ozdoby a šperky, zbraně, náčiní a nástroje, nádoby, účesy a zdobení těla. Enrique Stanko Vráz: Portrét dívky s „rohatým“ účesem, Zlaté pobřeží (dnešní Ghana), 1885-1888, skleněný negativ, fond E. St. Vráze, Af I 5357.
Enrique Stanko Vráz: Portrét dívky s „rohatým“ účesem, Zlaté pobřeží (dnešní Ghana), 1885-1888, skleněný negativ, fond E. St. Vráze, Af I 5357.

Fotografické materiály ve sbírce jsou různého stáří i původu. Sbírkové fondy obohatily zejména odkazy a pozůstalosti našich známých cestovatelů. Jeden z nejobsáhlejších fondů patří k pozůstalosti Enrique Stanko Vráze (1860–1932). Jedná se o nejstarší Vrázovy negativy na skleněných deskách, které pořídil v letech 1885–1904.

Velmi obsáhlý a kompletně zpracovaný fond negativů a diapozitivů pochází z pozůstalosti Bedřicha Machulky (1875–1954). Tento fond obsahuje nejen Machulkovy práce, ale také negativy Machulkova věrného společníka a spolupracovníka Richarda Štorcha (1877–1927). Machulka strávil téměř celý život v Africe jako profesionální lovec zvěře, sběratel přírodnin a organizátor loveckých výprav. Fond Machulkových fotografií z Afriky má nezměrnou cenu. Nejen pro úctyhodný rozsah (přes 3 000 kusů), ale i pro svou dokumentační hodnotu. Zachycuje věci dávno zmizelé a navíc na snímcích vzniklých v průběhu více než třiceti let jsou mnohé jevy zachyceny ve vývoji a proměnách. Potulný komediant, Káhira, Egypt, foto Zangaki, pozitiv – albumin tónovaný na kartonu, fond Josefa Kořenského, Af III 28.
Potulný komediant, Káhira, Egypt, foto Zangaki, pozitiv – albumin tónovaný na kartonu, fond Josefa Kořenského, Af III 28.

Zajímavým a hodnotným fondem je i soubor fotografií z cest Josefa Kořenského (1847–1938) a Karla Řezníčka (1845–1914). Josef Kořenský podnikl v letech 1893–1894 cestu kolem světa. Vydal se na ni s přítelem Řezníčkem a cestovatelé navštívili Severní Ameriku, Havaj, Japonsko, Čínu, Malajsii, Jávu, Cejlon, Indii a Egypt. Druhou cestu podnikl Kořenský již sám v letech 1900–1901 a vedla přes Austrálii, Tasmánii, Nový Zéland, Tichomořské ostrovy, Indonésii, Malajsii, Japonsko, Koreu a Sibiř. Této cesty se již Náprstek nedožil, ale zásilky Kořenský dále posílal jeho ženě. Kořenský sám nefotografoval, ale fotografie v hojné míře nakupoval od profesionálních fotografů, jejichž ateliéry byly v každém turistickém centru. Tematicky jsou fotografie velmi různorodé. Zachycují přírodní krásy, architekturu, umělecké památky, pouliční scény (často aranžované), ateliérové záběry i snímky přírodnin a muzejních exponátů. Ke Kořenského fotografiím se řadí i fotografie od Karla Řezníčka, zaměřené zejména na Japonsko a Čínu. Celkem tento fond historických fotografií čítá přes 1 400 kusů. Enrique Stanko Vráz: Kukátkové divadlo na tržišti, Čína, Peking, 1901, skleněný negativ, fond E. St. Vráze, As I 86-V.
Enrique Stanko Vráz: Kukátkové divadlo na tržišti, Čína, Peking, 1901, skleněný negativ, fond E. St. Vráze, As I 86-V.

V r. 1996 věnovala neteř cestovatele Josefa Ladislava Erbena (1888–1958) muzeu strýcovu bohatou fotografickou pozůstalost, která zahrnuje, negativy (skleněné i celuloidové), diapozitivy a fotografie z Erbenových cest. J. L. Erben již před 1. světovou válkou odcestoval do Afriky (Egypta), v letech 1911–1919 pobýval v Austrálii a na Nové Guineji, pak cestoval po Filipínách, Číně, Japonsku, USA. V letech 1922–1935 procestoval Jižní Ameriku a Karibskou oblast, v r. 1936 se vrátil do Austrálie, kde žil až do své smrti. Jako fotograf byl velice činorodý, fotografický materiál z jeho pozůstalosti čítá několik tisíc položek.

Novou významnou akvizicí je obsáhlý soubor diapozitivů spisovatele a cestovatele A. V. Nováka, který se muzeu podařilo získat v roce 2011.

Nezanedbatelnou část fotosbírky tvoří výsledky badatelské práce pracovníků a spolupracovníků muzea. Nejvýznamnější je fond etnografa, amerikanisty a (v letech 1970–1979) ředitele Náprstkova muzea Václava Šolce (1919–1995). V. Šolc podnikl v rozmezí let 1963–1975 sedm výzkumných cest do různých států Jižní Ameriky a do Mexika. Etnografické výzkumy zdokumentoval na téměř třech tisících negativů a diapozitivů. Přes tisíc negativů pochází i ze Šolcova pobytu v Číně v r. 1957 a ve Vietnamu (v r. 1961). Další vědecký pracovník Náprstkova muzea Milan Stuchlík (1932–1980) pobýval v r. 1961 na měsíčním studijním pobytu v Maroku, odkud přivezl fotodokumentaci asi tří set negativů. V r. 1971 odjel M. Stuchlík na výzkum s V. Šolcem do Jižní Ameriky. Fotodokumentace k tomuto výzkumu činí přes dvě stě negativů. V r. 1965 prováděla etnografka Náprstkova muzea Alice Holá (1932–1991) půlroční výzkum kmenů Berti a Fur v Súdánu. Součástí zpracovaného výzkumu je i přes tři sta negativů.

Fotosbírka v současné době čítá asi 40 000 inventárních čísel, z čehož nejvíce je negativů (přes 23 000) a diapozitivů (cca 11 000).

Kontakt:

Národní muzeum-Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur

Betlémské náměstí 1,
Praha 1,
110 00

Kurátor: Mgr. Jan Šejbl
E-mail: jan_sejbl@nm.cz
Tel: 224 497 520

Badatelské hodiny:

Služby jsou poskytovány na základě telefonické nebo e-mailové objednávky.